Aký je režim v južnej Kórey, prečo sú USA stále vojensky prítomné v tejto krajine a vzájomné vzťahy so Severnou Kóreou

Jihokorejský ústavní soud zbavil 10. března moci zkorumpovanou prezidentku Pak Kun Hje. Dokonce i české režimní sdělovací prostředky, které stojí plně za jihokorejskými orgány, protože je s nimi spojuje služba stejnému pánu – USA, připouštějí, že za vlády Pak Kun Hje docházelo kromě rozsáhlé korupce i k zásadnímu porušování demokracie, kdy např. byla sestavena „černá listina“ téměř 10 tisíc umělců, kteří byli kritičtí ke hlavě státu a nemohli proto dostávat žádné dotace. Demonstrace po odvolání prezidentky měly na svědomí oběti na životech.

Zatímco je u nás neustále zesměšňováno následnictví vedení v Korejské lidově demokratické republice, nemluví se o tom, že děd odvolané prezidentky Pak Kun Hje, Pak Song Bin, byl vládním činitelem v době japonské okupace Koreje a podílel se na krutém potlačení vlasteneckého rolnického povstání. Její otec, fašistický diktátor Pak Čong Hui, schválil nebo pozměnil více než dva tisíce protilidových zákonů a proměnil jižní Koreu ve vojenskou věznici. Někteří odpůrci režimu, bojovníci za národní nezávislost, byli v té době popraveni. Inicioval také postavení betonové zdi mezi jižní Koreou a KLDR. Stejně jako jeho dcera byl plně oddán USA a tvrdě potlačoval opozici. Oba usilovali o invazi proti KLDR a sjednocení Koreje cestou „porážky komunismu“, tedy o okupaci severní části země, sousedící s ČLR a Ruskem, vojsky USA.

testy-raket

Jižní Korea je dlouhodobě zmítána masovými protirežimními demonstracemi, spojenými s tvrdou policejní represí, mlácením demonstrantů, rozhánění shromáždění slzným plynem či vodními děly. Vysokoškolští studenti stávkují a okupují školy, aby zabránili další privatizaci a zpoplatnění vzdělávacího systému. Solidární demonstrace na jejich podporu nedávno proběhla i před jihokorejským velvyslanectvím v ČR.

Ve stejné době probíhá v jižní Koreji dosud největší vojenské cvičení pod vedením vojsk USA, která okupují její území od 40. let. Stojí za povšimnutí, že téměř všude, kam americká vojska vstoupila za 2. světové války, zůstávají po více než 70 let, zatímco Rudá armáda se z osvobozených území záhy stáhla. Ačkoli USA a všichni jejich vazalové tvrdí, že se v jižní Koreji už nenacházejí jaderné zbraně, účastní se vojenského cvičení nosiče jaderných zbraní, jaderné ponorky i jaderné bombardéry, stíhačky i torpédoborce. Tyto síly zaujímají pozice pro invazi do KLDR. Jejich vedení otevřeně deklarovalo, že toto cvičení je zkouškou preventivního úderu proti ní. V minulém roce přepravili imperialisté do jižní Koreje přinejmenším šest tun munice a válečného vybavení.

Po téměř 70 let vyhrožují USA se všemi svými „spojenci“ útokem na severní Koreu. Neustále sílící vojenská cvičení na jejích hranicích potvrzují jejich hrozby. Jihokorejské vedení hovoří o možnosti srovnání milionového Pchjongjangu se zemí. KLDR s tím má smutnou zkušenost – během Korejské války v letech 1950 – 1953 bylo na toto město svrženo 428 tisíc bomb, více, než mělo před válkou obyvatel. Bylo prakticky vyhlazeno a vybudováno znovu. Anglická verze Wikipedie uvádí odhad 1 550 000 severokorejských obětí této války. Nejsou zapomenuty zločiny dobyvatelů včetně hromadného upalování zajatých civilistů, házení dětí do studní, brutálního mučení včetně skalpování a uřezávání ňader korejským ženám. Není důvod se domnívat, že by dnes „osvoboditelé“ jednali jinak, když podobné praktiky uplatnili později ve Vietnamu, Kambodži a Laosu, v Grenadě, Perském zálivu, Panamě, bývalé Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi…

Kterákoli země začala odzbrojovat a jednat s USA „po dobrém“, stala se jejich otrokem, ať už mírovou nebo válečnou cestou. To vše je třeba si uvědomit, než začneme kritizovat nebo zesměšňovat militarizovaný život v KLDR. Všeobecně je známo, že v severní Koreji nejsou cizí vojenské základny ani zde necvičí zahraniční vojáci. Zatímco jihokorejští vládci, podporovaní velkou částí světa, vyhrožují KLDR vojenským zničením, severní Korea opakovaně deklaruje jen to, že se bude bránit proti agresi přiměřenými prostředky. Zmiňuje-li možnost preventivního útoku, pak činí jen to, čím její odpůrci hrozí už desítky let. Účinná obrana je možná jen stejnými nebo silnějšími prostředky, než je veden útok, to je nabíledni. Pokud by se KLDR vzdala jaderného programu, už by neexistovala.

Jižní Korea je zmítána politickými skandály a nepokoji a její obludné zbrojení nahání hrůzu. O její agresivitě se u nás nemluví, zatímco obranná odezva severu je zde představována jako válečné štvaní. KLDR porušuje „lidská práva“ na soukromé vlastnictví a vykořisťování. Ačkoli čelí nelítostné a nespravedlivé ekonomické blokádě, namísto zběsilých vojenských cvičení ohrožujících sousední státy zajišťuje svým občanům bezplatné školství, zdravotnictví, a dokonce i bydlení. Otevírá nové továrny, elektrárny, nemocnice, školy, bytové domy, dělnické ubytovny, dětské domovy, sanatoria, zemědělská družstva, muzea a zábavní parky. V době největších nepřátelských vojenských manévrů na svých hranicích provedla velkou kampaň obnovy lesů, kdy bylo za jediný den vysázeno 2,3 milionu stromů a keřů.

Tak kde je na Korejském poloostrově nebezpečí, agresor a hrozba míru? Na severu nebo na jihu?!

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.