Rozvrat na Ukrajině – propouštění učitelů, rozprodej podniků, živé pochodně

Již dva a půl roku se pomajdanovská Ukrajina ekonomicky a sociálně propadá stále hlouběji, jako by nebyla schopná najít dno. Nekompetentní vláda v Kyjevě ve vleku oligarchů a zahraničního kapitálu vede zemi od deseti k pěti, cestou zdražování základních služeb a komodit, braní masivních půjček, které ovšem mizí v bezedné díře korupce, výprodeje národního majetku a sociálních škrtů. Spolu s dopadem obchodních a ekonomických sankcí, útěkem práceschopného obyvatelstva a stále rostoucími výdaji na armádu a různé polovojenské skupiny je výsledkem pád domácího průmyslu i zemědělství a společenský rozvrat.

Ukrajinskému průmyslu a zemědělství se nedaří. Například tradiční výroba autobusů (BAZ, LAZ, ZAZ) za prvních sedm měsíců roku 2016 klesla podle údajů státní automobilové asociace „Ukroavtoprom“ ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 77 %. Ve stejném období poklesla výroba automobilů v meziročním srovnání o 50 %. Snižuje se výroba vepřového masa. Oproti roku 2013 klesla jeho domácí spotřeba o 22 %, jeho odhadovaný vývoz v letošním roce poklesl asi o 70 % oproti roku 2015. Ukrajinští zemědělci mají problém získat dostatek hnojiv, což vede k obecnému poklesu zemědělské výroby. Její produkty kvůli (recipročním) sankcím Ruské federace proti Ukrajině ovšem stejně nejdou na odbyt. Počet krav klesl v letech 2015-16 o 3,6 %, výroba mléka mezi lety 2014-16 o 5 %, stavy drůbeže mezi lety 2014-15 o 42 %, výroba vajec ve stejném období o 48 %. Celková těžba uhlí za prvních sedm měsíců roku 2016 klesla v meziročním srovnání o 1,1 %, zatímco při srovnání stejného období let 2014 a 2015 zaznamenala těžba uhlí hned 50% pokles. Do velkých potíží se dostal charkovský výrobce traktorů. Také tradičně silné ocelářství skomírá s poklesem vývozu mezi lety 2014 a 2015 o 18 %. Naopak se šíří pirátská těžba dřeva a také sběr jantaru s devastujícím dopadem na ukrajinskou přírodu.

V Energetice dochází k výprodeji státního majetku. Fond státního majetku chystá prodej 65% podílu ve firmě „Charkovoblenergo“ za 73 milionů dolarů, uvedla náměstkyně ministerstva pro ekonomický rozvoj a obchod Julia Kovalivová. Prodej se uskuteční formou aukce, kde 73 milionů dolarů představuje vyvolávací cenu. V říjnu až prosinci 2016 bude následovat prodej státem vlastněných podílů ve firmách „Chmelnickoblenergo“ (70%), „Nikolajevoblenergo“ (70%), „Ternopiloblenergo“ (51%), „Zaporižiblenergo“ (60,2%) a „Čerkasyblenergo“ (46%). Ukrajinská vláda je pod silným tlakem Západu uskutečnit rychlou privatizaci do rukou zahraničních nadnárodních společností, údajně proto, aby se omezila korupce, byrokracie, státní regulace a vytvořilo se transparentní podnikatelské prostředí. Státní firmy jsou prý všechny beznadějně ztrátové, nebo vůbec nefungují, takže čím dříve je stát prodá, tím lépe, radí Ukrajině vlivný washingtonský think tank Atlantic Council (ZDE).

Zatímco oligarchové a zahraniční korporace si mnou ruce, ukrajinská dělnická třída bojuje o přežití. Od 1. července se výrazně zvedly ceny teplé vody a ústředního vytápění. Do té doby stál krychlový metr horké vody v Kyjevě 35-43 ukrajinských hřiven, zatímco dnes stojí 66-83 ukrajinských hřiven. Ve Lvově se cena zvedla na 71-80 ukrajinských hřiven a v Oděse na 71-77 hřiven. Zároveň se více než zdvojnásobily náklady na topení: 1 Gcal tepla v Kyjevě podražila z 657 hřiven na 1417 hřiven! 6. července proběhly proti tomu zdražování mohutné protesty vedené odbory. Ještě více podražila cena elektřiny, kde se Ukrajina zavázala svým pánům z MMF zvýšit od dubna 2015 do září 2017 cenu 3,5x. Cena plynu se pak v pomajdanovské Ukrajině zvýšila šestinásobně! Velmi tvrdě dopadá tato politika na penzisty: v roce 2015 se z „úsporných důvodů“ o 15 % snížily penze pracujícím důchodcům, index cen spotřebitelského zboží vzrostl o 40 %, lidé přežívají ze svých úspor, které ovšem podle názorů ukrajinských odborníků koncem roku 2016 úplně vyschnou. Protože v důsledku úpadku průmyslu i zemědělství, ztráty pracovních míst a růstu cen odešlo obrovské množství práceschopného obyvatelstva do Ruska (přes 1 milion lidí), Polska (400 tisíc lidí) a dalších států, hrozí zhroucení penzijního systému, jehož dluh dosáhl v roce 2015 hodnoty 145 miliard hřiven!

Úpadek zasáhl také ukrajinské školství. Ministryně školství Lily Griněvičová před nedávnem prohlásila, že kvůli omezenému rozpočtu bude potřeba propustit až 3800 učitelů základních škol. Zároveň se snižuje rozsah vyučování resp. znalostí předávaných dětem: Z výukových plánů pro žáky první a druhé třídy například zmizely tabulky pro sčítání a odčítání čísel mezi 10 a 20.

Pracující již neví kudy kam, což vede k tragickým událostem: začátkem srpna se při protestní hladovce ukrajinských horníků ze státního podniku Selidovugol pokusil přímo v budově ministerstva energetiky a uhelného průmyslu v Kyjevě upálit horník Viktor Trifonov. Horníci z (juntou okupovaného) Donbasu neviděli již tři měsíce svoji výplatu. Předchozí protesty včetně obsazení budovy Ministerstva sociálních věcí, pouličních blokád, „protestu prázdných hrnců“ vedeného ženami horníků, demonstrací ani hladovek nepomohly, neboť úřady na ně nijak nereagovaly.